Jak na členy v angličtině

Pravidla k užívání členů jsou plná výjimek, učitelé v nich někdy dělají zmatek a rodilí mluvčí vás odkážou na vrozený jazykový cit. Poučky jsem pro vás proto co nejvíce zjednodušil a vypsal okruhy slov, ve kterých a/an, the nebo nulový člen (zero article) použijete.

Malé podřezání si větve na začátek. Navzdory špatnému členu před slovem se domluvíte. Jenže. Budete znít podobně, jak kdybyste v češtině před podstatnými jmény libovolně používali slova ten, tamten a nějaký.

Jak si hned ukážeme, správné členy často „pouze” zpřesňují informaci. Nezpůsobíte tedy tak velký komunikační kolaps, jako když například s frázovým slovesem zkombinujete špatnou předložku, ale srozumitelně z toho také nevyjdete.

Člen neurčitý (a/an)

Do češtiny jej přeložíme jako „jeden“ či „nějaký“. Použijeme jej pouze s počitatelnými podstatnými jményjednotném čísle.

>> Váháte, co jsou počitatelná podstatná jména? Mrkněte do článku. <<

Neurčitý člen před podstatné jméno vkládáme, když mluvíme o něčem

  • poprvé,
  • všeobecném
  • nebo když nepředpokládáme, že by náš konverzační protějšek tušil, o čem přesně mluvíme.

Příkladová věta: I met a beautiful girl (Potkal jsem jednu pěknou holku). Nečekám, že víte, jaká to byla holka. Vaše představa pěkné holky, kterou jsem potkal, může být velmi rozdílná od toho, jak ve skutečnosti vypadala.

Dále neurčitý člen používáme v těchto případech:

  • Po existenciální vazbě there is
  • Před názvy zaměstnání. I am a teacher. (Jsem učitel.)
  • Pokud mluvíme o jednom členu určité skupiny. He is a Catholic. (On je katolík.)
  • Pokud definujeme kdo (či co) jaký/jaké je. She is a girl. (Ona je holka.)
  • Před některými podstatnými jmény vyjadřujícími akci. Take a shower. Have a look. (Vysprchuj se. Podívej se.)
  • Jako synonymum slov one, each, per. Twice per month = Twice a month. (Dvakrát za měsíc.)
  • Před danými výrazy definující množství. A glass of water. (Sklenice vody.)
  • V některých méně obvyklých případech před jmény lidí. 
Neurčitý člen používáme například v souvislosti se slavným příjmením, když k osobnosti někoho připodobňujeme. His mum thinks that he is a Mozart. (Jeho maminka si myslí, že to je Mozart.)

Kdy použijeme an a kdy a

Ačkoliv oba členy znamenají to stejné, používají se před jinými slovy. Důvodem je zjednodušení výslovnosti některých kombinací členu a slova. Hned to vysvětlím.

  • Před vyslovovanými samohláskami (tedy před a, e, i, o, u) přidáváme ve výše zmíněných případech an.
  • Pokud vyslovujeme podstatné jméno na začátku se souhláskou (například b, c, d, f, g, h, …), používáme a.

Důležité je, že se neřídíme psanou formou slovíčka, ale skutečně jeho výslovností. Proto píšeme například an hour, ačkoliv na začátku je písmeno h. Klíčová je výslovnost a v ní je na začátku samohláska auə. Vyslovení „a hour” by bylo o zlomení jazyka.

>> Správné používání členů oceníte, pokud se chystáte na zkoušky nebo na maturitu. <<

Člen určitý (the)

V češtině znamená the „ten“ (konkrétní/určitý). Pomáhá nám sdělit, že mluvíme o konkrétní osobě, budově nebo věci. Náš posluchač už ví, o čem je řeč. Nebo to alespoň předpokládáme.

Příkladová věta: I met the beautiful girl. (Potkal jsem tu pěknou holku). Takto už rozvíjíte něco, co jste nakousli. Už jste se někdy bavili o holce, která vám připadá hezká a nyní sdělujete, že jste tu jednu konkrétní krásku potkali.

Určité a neurčité členy se řídí několika základními pravidly.

Hlavní rozdíl je tedy v konkrétnosti

Obecně můžeme říci, že když mluvíme o něčem poprvé (a je to počitatelné v jednotném čísle), použijeme neurčitý člen. Když o tom budeme mluvit znovu (a už tedy bude všem jasné, okolo čeho se řeč točí), nahradíme členem určitým.

I have a dog and a cat. The dog is clever, and the cat is evil. (Mám psa a kočku. Ten pes je chytrý a ta kočka je zlá.)

Ale není to do kamene vytesané pravidlo, jen užitečná pomůcka.

I v první zmínce můžete použít člen určitý, jen stále pamatujte, že a/an znamená „jeden nějaký neurčitý“ a the „ten konkrétní“.

  • Open a widow (Otevři okno) – žádáme, aby někdo otevřel jakékoliv okno v místnosti.
  • Open the widow (Otevři okno) – už jsme se pravděpodobně bavili o tom, že otevřeme to jedno konkrétní okno a příjemce informace ví, které myslíme. Nebo jsme v místnosti, kde je jen jedno okno a je tak jasné, o jakém okně mluvíme.

Další situace, kdy použijeme the:

  • Něco, co existuje pouze jednou. The King.
  • Podstatná jména definiovaná vedlejší větou. To je na dlouhé vysvětlování, více o tom mluvím v kurzu na Seduo.
  • Třetí tvary přídavných jmen. The biggest (největší).
  • Číslovky řadové. The second (druhý).
  • Přídavná jména ve významu celá skupina. The rich (boháči).
  • Národnosti. The Irish (Irové).
  • Hudební nástroje. The violin (housle).
  • Státy (pokud je v názvu politické uspořádání – republic, states, kingdom, emirates). The Czech Republic.
  • Moře, řeky, oceány, kanály, zálivy a pouště. The Pacific Ocean (Tichý oceán).
  • Skupiny ostrovů a pohoří. The Alps (Alpy).
  • Názvy většiny budov a institucí. The National Gallery (Národní galerie).
  • Dekády. The nineties (devadesátky).
  • Názvy novin. The Sun.
  • Příjmení rodin (ve smyslu celá rodina). The Simpsons.
  • Většinou se slovy cinema, theatre a radio. Listen to the radio (poslouchat rádio).
  • Pokud mluvíme o school, college, university, church, hospital, prison, jail z pohledu „návštěvníka” konkrétního místa.

Základní pravidlo, kterým vychytáte 80 % chyb při používání členů, je: pokud máte jakékoliv podstatné jméno – počitatelné a v jednotném čísle – vždy před ním bude člen.

Bojujete se členy nebo jiným kusem gramatiky? Najděte si báječného učitele ve virtuální jazykovce a procvičte vše, v čem máte problémy.

Nulový člen (zero article)

Třetí variantou je možnost, kdy člen záměrně nepoužijeme. Jde o situace, kdy mluvíme o něčem všeobecně, a to v množném čísle nebo s nepočitatelnými podstatnými jmény.

 A abych vám nezůstal dlužen ukázkovou větu, tak tady je: He likes beautiful girls (Má rád pěkné holky). Mluvím všeobecně, nemám na mysli žádné konkrétní holky.

Rád říkám, že nulový člen je „brácha“ neurčitého členu pro množná a nepočitatelná podstatná jména.

Nulový člen také používáme v těchto případech:

  • Vlastní jména. I am Broňa (jsem Broňa).
  • Kontinenty, země, města, vesnice, ulice, hory, jezera, ostrovy.
  • Planety.
  • Jídla dne. I had breakfast. (Měl jsem snídani)
  • Podstatná jména + číslo. Room 15 (pokoj patnáctka).
  • Dny, měsíce, roční období, roky a svátky.
  • Pokud mluvíme o school, college, university, church, hospital, prison, jail všeobecně. I am at school. (Jsem ve škole.)
  • Často se slovy bed, home a work. I am in bed. (Jsem v posteli.)
  • Způsob dopravy s by. By car (autem).
  • Titulky v novinách a časopisech
  • Se slovy few, little v případech, že je jejich význam negativní. I have few friends. (Mám málo kamarádů.)
  • Některé části dne, konkrétně midnight, midday, noon a night.
  • Názvy většiny časopisů. Life. Time.
  • Názvy letišť. Václav Havel Airport (letiště Václava Havla).
  • Hry a sporty. Football (fotbal).
  • Názvy jazyků. English (angličtina).
  • Předměty a vědní obory. Biology (biologie).
  • Jména stadionů, parků a nákupních středisek. Central park.
  • Názvy náboženství. Christianity (křesťanství).

Cítíte se plni nových znalostí? Vyzkoušejte si je v bezplatném kvízu.

Moc mě těší vaše komentáře pod videem, které jsem k anglickým členům připravil. Abych vás namotivoval se do používání členů pustit, přidávám sem první komentář z YouTube.

„Ve škole mi to nevysvětlili takhle podrobně za 15 let jako vy za 12 minut v jednom videu, moc díky!” 

I já děkuji a přeji hodně úspěchů nejen se členy.

Zvládněte členy s kompletním kurzem

Pokud se o jejich používání chcete dozvědět více, natočil jsem na Seduo skvělý kurz, kde se do detailu věnuji všem výjimkám a pravidlům.

Napsat komentář