Přeskočit na obsah

Základní anglické časy vysvětlené tak, že už je nikdy nezaměníte

Proč mi to nikdy nikdo takhle jednoduše nevysvětlil? Konečně to chápu. To jsou nejčastější reakce pod videem s grafickým znázorněním 10 nejčastěji používaných anglických časů a gramatických záludností. Přesvědčte se sami, že naučit se rozpoznávat anglické časy není nutně otázka let, ale pouhých minut.

Ke každému času jsem pro vás připravil grafické náčrty, díky kterým jsem časům sám přišel na kloub. Pomohly už stovkám mých studentů, tak věřím, že pomohou i vám.

Přítomný čas prostý

Používáme ho v případech, kdy hovoříme o něčem, co se pravidelně opakuje. Každé úterý, dvakrát za měsíc, denně.

  • Každý den si čistím zuby.
  • I brush my teeth every day.

Druhým případem pro použití přítomného času prostého jsou všeobecně platné pravdy, které nejsou časově ohraničené. Doktoři pracují v nemocnicích. Učitelé učí. Planety obíhají kolem Slunce.

Jediná malá záludnost ohledně tohoto času nastává, pokud mluvíme o třetí osobě jednotného čísla. V tomto případě ke slovesu připojujeme koncovku -s.

  • On má rád želvy.
  • He likes turtles.
Přítomný čas prostý je zpravidla prvním časem, který se v angličtině učíte.

Přítomný čas průběhový

Když mluvíme o něčem, co se odehrává právě teď, používáme přítomný čas průběhový, protože akce právě probíhá. Zpravidla začala malou chvíli dozadu a ještě chviličku potrvá, ale nijak přehnaně dlouho.

  • Teď tady sedím.
  • I am sitting here now.

Sedl jsem si sem před chvílí, teď oznamuji, že zde sedím a až dopíšu tento článek, tak se zvednu a půjdu dělat něco jiného.

Přítomný průběhový čas se tvoří podmětem (I), pomocným slovesem to be (am) a za sloveso připojujeme koncovku -ing.

Veškerou gramatiku s vysvětlením, které mám odzkoušené na desítkách studentů, najdete v mém nejobsáhlejším gramatickém online kurzu Základy anglické gramatiky od A do Z.

Minulý čas prostý

Je typický pro vyprávění příběhů v minulosti. Nejčastěji říká, jak se věci odvíjely za sebou. Důležité je si uvědomit, že popisované události se neděly v minulosti najednou, ale navazovaly na sebe.

  • Potkal jsem Johna. Řekl jsem mu ahoj. Požádal jsem ho o peníze.
  • I met John. I said hello. I asked for money.

Váháte, jestli šly akce za sebou? Představte si, jestli je možné je uskutečnit najednou a máte jasno. Těžko Johna zahlédnu, pozdravím a řeknu si o peníze v jediný moment.
Ohledně vytvoření věty v minulém prostém čase budete potřebovat znát druhý tvar nepravidelných sloves. U pravidelných sloves je to jednoduché, přidáte za ně koncovku -ed.

Je těžké zároveň v jediný okamžik přicházet, sedat si a jíst. Akce jdou za sebou.

Minulý čas průběhový

Týká se akcí, které probíhaly v minulosti zároveň

  • Seděl jsem doma, sledoval televizi a jedl pizzu.
  • I was sitting at home, I was watching TV, I was eating pizza.

Asi nejčastější aha-moment mají moji studenti při používání nákresů anglických časů právě při odlišování minulého prostého a minulého průběhového času. Šipky za sebou nebo vedle sebe jim totiž jednou pro vždy jasně naznačí, zda šly akce v minulosti za sebou, nebo se překrývaly.

Často se také vyskytne potřeba minulé časy v jedné větě nakombinovat. Jde o ty situace, kdy jedna akce v minulosti probíhala delší čas a v tu chvíli ji (taktéž v minulosti) něco přerušilo

  • Sprchovala jsem se, když zazvonil telefon.
  • I was taking a shower when the phone rang.

První část (delší) je tvořena minulým časem průběhovým (probíhala dlouho) a ostré přerušení je minulý čas prostý.

Minulý čas průběhový vytvoříte příslušným tvarem slovesa to be v minulosti (was/were) a ke slovesu přidáte koncovku -ing. Je tedy hodně podobný přítomnému průběhovému času.

>> Studujte angličtinu s fantastickými lektory. Každého z nich jsem osobně vybíral a dám za ně ruku do ohně. Najdete je v mojí virtuální jazykovce. <<

Předpřítomný čas průběhový

Nejčastější problém s předpřítomnými časy u nás Čechů je, že si je neumíme představit. V češtině je totiž nepoužíváme, takže na rozdíl od přítomných nebo minulých jsou neuchopitelné.

Nejsou ale nijak složité – na časové ose si je umístěte mezi minulost a přítomnost. Nejsou to, ani to. Propojují je.

Předpřítomný čas průběhový vám pomohou odhalit dvě časové určení:

  • když hovoříme, od kdy se něco děje (since)
  • nebo když říkáme, jak dlouho něco probíhá (for).

 

  • Sedím tady od 14:30.
  • I have been sitting here since 14:30.
  • Sedím tady 10 minut.
  • I have been sitting here for 10 minutes.

Popisovaná akce možná bude pokračovat i v budoucnosti, ale to už pro nás není důležité.

Po podmětu následuje tvar slovesa have/has been a sloveso s koncovkou -ing.

Akce začala v minulosti a trvá až do současnosti. Nechybí časové určení.

Předpřítomný čas prostý

Tento čas použijete ve chvíli, kdy chcete komunikovat celoživotní zkušenost. Neomezujete se na nějaké časové období v minulosti, ale ptáte se, zda (vůbec) někdy k něčemu (ne)došlo.

Typicky se pojí se slovy

  • nikdy (never)
  • a vůbec (ever).

 

  • Nikdy jsem nejedla šneka.
  • I’ve never eaten a snail.

Předpřítomný čas prostý vyjadřuje také, že se něco stalo v minulosti, ale následky vnímáme nyní. Například když jedete autem, zastaví vás policista a řekne, že tudy nemůžete jet, protože se tam stala dopravní nehoda.

Sorry, the road is closed, there has been an accident.

Jak vytvoříte větu v předpřítomném čase prostém? Za podmětem následuje sloveso have/has a nepravidelné sloveso ve třetím tvaru (případně pravidelné s koncovkou -ed).

Předminulý čas prostý

Podle názvu se sice tváří velice komplikovaně, ale ve skutečnosti jde o jeden z nejsnadnějších anglických časů.

S jeho pomocí dovysvětlíte situaci v minulosti. Jednoduše řečeno, skočíte díky němu ve vyprávění dozadu a objasníte tak, proč se něco v minulosti dělo.

  • Byl jsem smutný, protože jsem ztratil telefon.
  • I was sad because I had lost my phone.

Vyprávíte o minulosti (byli jste smutní), potom ale potřebujete skočit ještě dále do minulosti. Ztráta telefonu se stala před tím, než jste byli smutní, proto nepoužijete minulý, ale předminulý čas.

Předminulý čas vytvoříte použitím slova had a třetím tvarem nepravidelného slovesa / koncovkou -ed u pravidelného.

Jednou za dva týdny vám zdarma pošlu dávku angličtiny. Přihlaste se k mému newsletteru a jako poděkování dostanete e-book s tipy na učení angličtiny a motivační plánovač.

Vyjádření budoucnosti pomocí will a be going to

Důležitým detailem pro rozhodnutí, které vyjádření budoucnosti použijete, je, zda jde o plánovanou akci nebo okamžité rozhodnutí.

  • will – rozhodli jste se teď, něco vás aktuálně napadlo ohledně toho, jak se v budoucnosti zachováte,
  • be going to – nejlépe do češtiny přeložíme jako „hodlání“, rozhodnutí takové akce padlo už chvíli před tím, než o plánech mluvíte.
Budoucí čas jako takový v angličtině neexistuje. K vyjádření budoucnosti použijete vazbu will, nebo be going to.

Sedíte a přemýšlíte, co budete dělat o víkendu. V tu chvíli si vzpomenete, že babička bude sázet rajčata a ocenila by pomocné ruce. I will help my grandmother. V tu chvíli jste se rozhodli, čím si sobotu a neděli zaplníte.

V pátek vás ve škole láká spolužák, ať s ním jedete na chatu. Super nápad, ale vy už máte plány a potřebujete sdělit, že hodláte (máte v plánu) pomáhat babičce. Sorry, I am going to help my grandmother. Dáváte mu tedy košem ne z aktuálních pohnutek mysli, ale na základě předchozího plánu (rozhodnutí).

Přihlaste se k odběru mých videí na YouTube a žádná lekce vám už neuteče. Stačí jít sem a zmáčknout zvoneček.

S přihlášením k odběru vám už žádná bezplatná lekce angličtiny neuteče.

A celé video z dnešního článku najdete -> tady <-

Líbil se vám článek? Podělte se o něj na svých sítích!