Psaní čárek v angličtině

Používání čárek v angličtině se neřídí ani pravidly stejnými jako v češtině ani magií či poryvy větru v Oxfordu (jak se možná několik z vás domnívá), ale má svá pravidla, a právě na ty se dnes spolu podíváme.

První, hlavní a nejasnější pravidlo je, že používáme čárky k oddělení výčtu skupiny tří a více slov. Tedy například:

I love English, food, dogs.

Pokud je před poslední položkou „and“ – což většinou bývá, tak máte na výběr ze dvou možností buď čárku nepoužijete – tedy řeknete

I love English, food and dogs.

a nebo čárku užijete a pak jste použili takzvanou „Oxford comma“. Což je dle mého názoru typickou ukázkou problému prvního světa 🙂 Ale v zásadě je na vás, jestli  budete čárku používat či ne, ale měli byste se měli rozhodnou a toho se držet 🙂

 

Druhé pravidlo, které bude dobré si osvojit říká, že čárku dáváme mezi dvě přídavná jména, pokud mezi ně můžete dát „and“ a pořád to zní OK. Nejlépe si to ukážeme na příkladu:

My teacher is a nice, friendly man.

Čárku použiji, neboť můžu říci:

My teacher is a nice and friendly man.

Naopak u čárku nemůžu použít u následující věty:

My sister loves expensive Italian handbags.

Neboť zde už nemůžeme říci

My sister loves expensive and Italian handbags.

Pokud budete na rozpacích, klidně si to přeložte do češtiny – mělo by to být jasné 🙂

 

Pravidlo třetí hlásá, že všeobecně platí, že v krátkých větách čárky nepíšeme při použití spojek „and“ a „but“.

I met Broňa and I gave him five crowns.

I want to be slim but I love food.

Pokud je některá z těchto dvou spojek použitá mezi dvěma delšími větami (většinou na místě, kde je nutné pro nadechnutí či pochopení významu), tak čárku dáváme.

My friends really like football and beer, but not all of my friends like only football and beer.

Já vím, já vím, asi si říkáte, že jsem to nevysvětlil zrovna nejpřesněji, ale věřím, že v naprosté většině případů vám tohle řízení se „citem“ budu stačit 🙂

 

Pravidlo číslo čtyři říká, že pokud začínáme souvětí větou vedlejší, tak čárku mezi dvěma větami používáme, pokud větou hlavní, tak ne. Nejlépe si to zase ukážeme na konkrétních příkladech

If you have time, call me.

Ovšem

Call me if you have time.

Taková malá pomůcka pro „if“ – můžete si představit, že i ve slově „if“ vypadá jako taková malá čárka a tak již není potřeba čárku psát 🙂

Samozřejmě to neplatí jenom pro věty, který mají v sobě „if“. Stejně tak potřebujeme čárku v následujících větách:

When I get home, I will have a shower.

Although I like travelling, I do not want to go there.

 

Pravidlo páté říká, že spojku používání k oddělení „nedefinujících vět vtažných“ či srozumitelněji řečenu extra informace, která není nezbytná pro pochopení dané věty. Asi budu zase nejlépe dát si konkrétní příklad, co říkáte?

My brother, who is a dentist, lives in Toronto.

Tedy toto je varianta, pokud mám pouze jednoho bratra. Pak je jasné, o kterém bratru mluvím. To, že je zubař je pouze „extra“ informace, která ale není nutná pro pochopení toho, co říkám (tedy, že můj jediný bratr bydlí v Torontu).

Pokud bych měl ale bratrů více, tedy, třeba tři, pak čárku nepoužiji, protože zde je informace důležitá – říká totiž, který z mých tří bratrů bydlí v Torontu – tedy ten, který je zubařem.

My brother who is a dentist lives in Toronto.

 

Pravidlo číslo šest náš učí, že čárka je potřeba pokud používáme výrazy (nejčastěji příslovce), které nějak „narušují“ větu či do ní „vlastně přímo nepatří“. Ano, ano, opět musím uznat, že tohle není zrovna vysvětlení na učitelského Oskara, ale opravdu jsem nepřišel na to, jak to vysvětlit lépe… Dáme si opět pár příkladů, co říkáte?

By the way, the commas are not that difficult.

However, I am not so sure about it.

On the other hand, her dog is beautiful.

 

Pravidlo sedmé nám říká, že čárku máme používat za jistými slovy, které „uvádí“ větu, jako jsou například „yes“, „no“, „hello“, „well“, „why“

Například tedy:

Yes, I really love you.

Nebo

Why, I don’t believe that you love me!

 

Pravidlo číslo osm mluví o tom, že čárku používáme když „uvádíme“ přímou řeč. Opět nejlépe budu ukázat si to na příkladu:

She said, „Kiss me!“

 

Uf. Pokud jste dočetli až sem tak vám moc děkuji za trpělivost a gratuluji! K čemu? K tomu, že to s angličtinou myslíte opravdu vážně! Můžete na sebe být právem hrdí! Mimochodem, předpokládám, že vás také napadla otázka, jestli je tenhle výčet pravidel kompletní… A asi také tušíte, že zdaleka ne. Snažil jsem se spíše „vytáhnout“ ty hlavní pravidla, která by měla stačit ve většině „základních“ situací a vět. Musím ale přiznat, že je tak obsáhlé téma, že jsem se ani nepřiblížil jeho plnému popsání (a upřímně ani prostudování). Snad mi to odpustíte, budiž mi malou omluvou, že jsem vás nechtěl k smrti znuditi… 🙂

 

Procvičte si, co si pamatujete

  1. Mám rád angličtinu, jídlo, psy.
  1. Můj učitel je milý a přátelský muž.
  1. Moje sestra miluje drahé italské kabelky.
  1. Potkala jsem Broňu a dala mu pětikorunu.
  1. Chci být štíhlý, ale mám miluji jídlo.
  1. Moji kamarádi mají opravdu velmi rádi fotbal a pivo, ale ne všichni moje kamarádi mají rádi pouze fotbal a pivo.
  1. Jestli budeš mít čas, tak mi zavolej.
  1. Zavolej mi, jestli budeš mít čas.
  1. Až přijdu domů, osprchuji se.
  1. Ačkoliv mám rád cestování, nechci tam jet.
  1. Můj bratr, který je zubař, bydlí v Torontu. (jeden bratr)
  1. Můj bratr, který je zubař, bydlí v Torontu. (dva bratři)
  1. Mimochodem, ty čárky nejsou tak těžké.
  1. Nicméně, já si tím nejsem tak jistý.
  1. Na druhou stranu, její pes je krásný.
  1. Ano, opravdu tě miluji.
  1. Proč nevěřím tomu, že ty miluješ mne!
  1. Ona řekla, „Líbej mne!“

 

Správné odpovědi

  1. I love English, food, dogs.
  1. My teacher is a nice, friendly man.
  1. My sister loves expensive Italian handbags.
  1. I met Broňa and I gave him five crowns.
  1. I want to be slim but I love food.
  1. My friends really like football and beer, but not all of my friends like only football and beer.
  1. If you have time, call me.
  1. Call me if you have time.
  1. When I get home, I will have a shower.
  1. Although I like travelling, I do not want to go there.
  1. My brother, who is a dentist, lives in Toronto.
  1. My brother who is a dentist lives in Toronto.
  1. By the way, the commas are not that difficult.
  1. However, I am not so sure about it.
  1. On the other hand, her dog is beautiful.
  1. Yes, I really love you.
  1. Why, I don’t believe that you love me!
  1. She said, „Kiss me!“

[:]

Please follow and like us: